Historie a současnost.
Ohaři patří mezi nejvšestrannější skupinu loveckých psů. Ohaře dělíme na anglické a kontinentální podle původu. Podle druhu srsti na krátkosrsté, dlouhosrsté a hrubosrsté. Velký münsterlandský ohař patří mezi kontinentální dlouhosrstá plemena ohařů. Zemí původu je Německo. Ve stručnosti si připomeneme vývoj loveckých psů. Nejstaršími mezi loveckými psy jsou bezesporu honiči. Později, asi v prvé polovině 7. století, se začali používat menší psi – španělé a křepeláci – k lovu se sokolem. Dalších sedm století trvalo, než byl na pernatou objeven lov se sítí a k tomu byl zapotřebí pes, který zvěř vyhledal, vystavil a pak se i sní nechal přikrýt sítí, a to byl tzv. pes ptačí. A právě předky dnešních dlouhosrstých ohařů je nutno hledat u tohoto psa ptačího. Byl to dlouhosrstý, převážně bílo-strakatý pes, později (asi v 17. století) také nazývaný koroptvář, vodní pes nebo bažantí. Tito psi byli kříženi s francouzskými dlouhosrstými ohaři. Výsledkem byli psi mající vlohy pro lov v poli, lese a ve vodě s obzvláštními sklony pro hledání ve slatinách a bažinách. Nelze popřít, že u německých ohařů docházelo na počátku 19. století k přikřížení krve anglických ohařů, jež mělo za cíl zlepšení práce v poli a upevnění vlohy k vystavování. Přesto však již dlouho před tímto přimícháním krve existovali ve Vestfálsku a Dolním Sasku černí i černobílí krátkosrstí i dlouhosrstí psi, kteří byli ceněni pro své vynikající vlastnosti. U příležitosti výstavy psů v Hannoveru v roce 1879 byl sestaven a zveřejněn standard plemene německého dlouhosrstého ohaře. Dle tohoto standardu plemene byla vyloučena barva černá a černobílá, tak se to praktikovalo v Clubu Langhaar. V plemenné knize „Svazu chovatelů německých dlouhosrstých ohařů“ byla zpočátku černá a černobílá barva povolena. V roce 1909 vyloučil z chovu černobíle zbarvené jedince i tento svaz. V roce 1919 byl založen „Svaz pro čistokrevný chov dlouhosrstých černobílých münsterlandských ohařů“. Po podchycení tohoto chovu především v oblastech Západního Münsterlandska a Dolního Saska, který se stal základem samostatné plemenitby, byl v roce 1922 založen řízený chov a plemenná kniha, v jejímž počátku bylo zapsáno 83 jedinců plemene velkého münsterlandského ohaře. Současně byl založen „Svaz chovatelů velkého münsterlandského ohaře“, který má 8 samostatných zemských skupin, je členem Německého kynologického svazu (VDH) a Svazu chovatelů loveckých psů (JGHV). Chov VMO v Čechách V Čechách byl Spolek dlouhosrstých ohařů založen v roce 1935. Iniciátorkou byla Pavla Kinská z Kostelce nad Orlicí. Její chovatelská stanice Stradina představovala ve své době to nejlepší v chovu velkých münsterlandských ohařů ve střední Evropě. V první polovině 50. let bylo zapsáno ještě deset vrhů velkých münsterlandů, poslední byl zapsán v roce 1957 v chovatelské stanici „z Vyššího Brodu“. Dalších dvacet let představovalo mezeru v chovu velkých münsterlandských ohařů v Čechách. V roce 1976 importoval ing. Jiří Zíka z NSR fenku Ferru vom Hochholz. Tato skutečně kvalitní fena, jak po stránce exteriérové, tak pracovní, dala základ chovu velkých münsterlandských ohařů u nás. Fenka byla kryta rakouským psem Artus von Lőssen a německými Argus aus dem Braunschweiger Land a Ulf vom Nibelungenhorst. Z chovatelské stanice „z Polesí Sloup“ vzešlo mnoho kvalitních jedinců. Dále byla importována fena Ira ut Seelterlound do chovatelské stanice „z Korunních hradeb“ pana Otakara Blažka. Do chovatelské stanice „Nyxe“ JUDr. Karla Nývlta byla přivezena fenka Golka v. Catenhorn. V chovatelské stanici „Bohemia Brüx“ pana Karla Kleina působila fenka Eike vom Pinnhügel. V roce 1982 byl dovezen pes Donn v. d. Karbeck, o dva roky později pes Chico vom Kranichbruch a v roce 1985 pes Ursus vom Schweizerschlag. Příliv nové krve pokračoval v roce 1992 dovezením psa Andi vom Kaiserstein a v roce 1995 psem Gonzo vom Freihof. V roce 1998 nám darovala paní Luise Schwarz z Rakouska dvě štěňata ze svého chovu „vom Hubertus Bründl“, a to fenku Yasminu a pejska Yvese. Oba působí v současné době v našem chovu. V chovatelské stanici pana Jaroslava Mareše je využívána fenka Hanka Ciperro ze SRN. Ale chov velkých münsterlandů byl zlepšován i mnoha zahraničními krytími. V chovatelské stanici „z Dianina revíru“ byla kryta fenka Jola z Polesí Sloup psem Lars vom Hochholz a Erko v. d. Langen Weide, fenka Chyta z Dianina revíru pak psem Erlo aus dem Scherfelderland a psem Vitus vom Schveizerschlag. V chovatelské stanici „Svatoborský revír“ byla kryta fenka Flavia z Dianina revíru německým psem Vitus vom Schveizerschlag. V roce 1999 se uskutečnila dvě zahraniční krytí psem Dexter Ciperro. V chovatelské stanici „od Nezdického potoka“ byla kryta fenka Gary ze Selmického revíru a z tohoto spojení jsou chovní psi Omar a Ogar od Nezdického potoka. Druhé krytí bylo v chovatelské stanici „Svatoborský revír“, kde Dexterem byla kryta fenka Chyra Svatoborský revír a z tohoto spojení jsou chovný pes Kid a fenky Kiki a Katy Svatoborský revír. V chovatelské stanici „od Nezdického potoka“ bylo uskutečněno zahraniční krytí i v roce 2000, tentokráte psem Eric Ciperro. Z tohoto spojení jsou chovné feny Paty, Pegi a Poly. A v následujícím roce 2001 byla Gary ze Selmického revíru kryta psem Greg Ciperro. V chovatelské stanici „od Staré vsi“ bylo uskutečněno zahraniční krytí fenky Brity od Staré vsi psem Arno Ciperro a z tohoto spojení jsou chovné Dora, Denny a Dona od Staré vsi. V roce 2003 byla kryta fenka Denny od Staré vsi psem Nobby vom Anzenthal a v roce 2004 psem Falcon Ciperro. Toto je však jen zlomek uskutečněných krytí z celkového počtu. Pro přehlednost uvádím tabulku krytí, vrhů a odchovaných štěňat od roku 1984 do roku 2004. Z této tabulky je patrné, že nejsilnějšími ročníky v počtu odchovaných štěňat jsou roky 1990 se 104 zapsanými štěňaty a maximální počet byl v roce 1995 se 120 zapsanými štěňaty, průměrně vychází okolo 60 zapsaných štěňat ročně. VMO a zkoušky VMO jsou pravidelně a úspěšně předváděni na všech druzích zkoušek včetně vrcholných. V roce 1986 zvítězila na MRK fena VMO Freya z Dianina revíru vedená panem Josefem Radějem. V roce 2002 úspěšně absolvoval MRK pes Tom z Touškovských polí vedený panem Zdeňkem Pilařem. Všestrannými klubovými vítězi se stali VMO Donn v. d. Karbeck, Arak z Korunních Hradeb, Kid z Polesí Sloup, Dina Městská Bažantnice, Faty Nyxe a Tom z Touškovských polí. V roce 1989 byly uspořádány I. CACIT mezinárodní zkoušky na úrovni VP a LZ. Tyto zkoušky proběhly velmi důstojně za účasti zahraničních vůdců. K prezentaci nastoupilo 18 vedoucích se svými VMO. Vítězem se stal a titul CACIT získal pes Vitus v. Schweizerschlag. Nejlepší z našich VMO byl Aston z Blaníků vedený p. J. Taksem. V roce 1992 byly zkoušky zopakovány jako II. CACIT mezinárodní zkoušky opět na úrovni VP + LZ. Na zkoušky bylo přihlášeno 21 VMO. Vítězem se stala fenka ze SRN CACIT Pola v. d. Langen Weide vedená panem Manfredem Westermeierem. Fenka prokázala vynikající práci hlasiče. Na druhém místě s titulem Res. CACIT se umístila fenka Corry vom Riedlschlag vedená p. Helge Pachnerem z Rakouska. Nejlepší z našich byl na 6. místě Greif vom Wendlinghausen vedený ing. M. Macháčkem. V roce 1995 se konaly I. CACIT mezinárodní všestranné zkoušky pro VMO a jako tradičně se konaly na Vytůni. Celkem se zúčastnilo 19 VMO ze 4 zemí (Německa, Rakouska, Švýcarska a České republiky). Tituly CACIT a CACT získala fena Anschy v. d. Osterheck vedená p. Schâferem z Německa. Tituly Res. CACIT a Res. CACT obdržel pes Erle v. Henserhof vedený p. Scheucherem z Rakouska. Nejlepším domácím psem byl Andi v. Kaiserstein, vedený p. ing. Macháčkem, který se umístil na čtvrtém místě. II. CACIT MVZ VMO se konaly v Kladrubech nad Labem v roce 1998. Bylo přihlášeno 10 VMO, z toho dva ze SRN. Vítězem se stala a tituly CACIT a CACT získala fenka Henni vom Freihof vedená p. Wetermeierem ze SRN. Na druhém místě se umístila naše fenka VMO Faty Nyxe vedená p. JUDr. Nývltem a získala tituly Res. CACIT a Res. CACT a titul Všestranný klubový vítěz r. 1998. III. CACIT MVZ VMO se konaly v roce 2001 ve Hvozdnici u Hradce Králové. Z jedenácti přihlášených VMO byl pouze jeden zahraniční vůdce z Rakouska. Vítězem se stal Tom z Touškovských polí vedený p. Pilařem a získal tituly CACIT, CACT a Všestranný klubový vítěz 2001. IV. CACIT MVZ VMO se konaly v roce 2004 v Libějovicích nedaleko Vodňan. Zkoušek se zúčastnilo pouze 5 VMO a poprvé se nezúčastnil žádný zahraniční účastník. Vítězem se stal Andy od Funbergu vedený p. Kiewegem a získal tituly CACIT a CACT. V SRN jsou každoročně pořádány zkoušky chovnosti VMO V. W. HZP. Účast na těchto zkouškách je podmíněna věkem psa do 2 let. Naši vůdci se úspěšně zúčastnily několika ročníků těchto zkoušek. V roce 1988 p. ing. Macháček a Zan od Nezdického potoka, v roce 1989 Alma Nyxe a p. Vaňáč, v roce 1994 Asta z Městce vedená p. Marešem a v následujícím roce Faty Nyxe vedená JUDr. Nývltem. V roce 1997 se V. W. zúčastnil pes Gonzo v. Freihof vedený p. Kostkou a získal titul Vítěz vody. V roce 1999 zvítězil na V. W. pes Eric Ciperro vedený p. Dr. Cincibusem ze SRN, který je naším členem. V roce 2000 absolvoval V. W. pes Ogar od Nezdického potoka vedený p. Mgr. Pršalou a v roce 2001 fenka Hanka Ciperro vedená p. Marešem. VMO a výstavy K chovu VMO neodmyslitelně patří účast na výstavách. Každoročně je na nich předváděno okolo 30 VMO, někteří kvalitní jedinci i opakovaně. Nelze si zde nepřipomenout jména alespoň některých velkých münsterlandů, kteří získali tituly Český šampion a Mezinárodní šampion krásy, např. Český šampion Ursus v. Schweizerschlag, Český šampion Kid z Polesí Sloup, Interšampion Arno Nyxe a také velmi úspěšný Interšampion, 3x Klubový vítěz, vítěz třídy šampionů na světové výstavě v Dortmundu Omar od Nezdického potoka. I fenky VMO jsou na výstavách velmi úspěšné. Jedná se například o exteriérově výbornou Interšampionku, Českou šampionku a Klubovou vítězku Faty Nyxe, Interšampionku Gary ze Selmického revíru, Interšampionku Chyru Svatoborský revír, Interšampionku a Klubovou vítězku Yasminu v. Hubertus Bründl, Českou šampionku Paty od Nezdického potoka, Českou šampionku a 2x Klubovou vítězku Kiki Svatoborský revír, Českou junior šampionku, Českou šampionku a Klubovou vítězku Vandu od Nezdického potoka. Chov velkých münsterlandských ohařů je díky obětavosti všech chovatelů na dobré úrovni. V současné době je zapsáno přibližně 1200 štěňat VMO. VMO je jak vynikající lovecký pes, tak vynikající společník v rodině. Svým atraktivním černobílým zbarvením a výbornými povahovými a loveckými vlastnostmi získává stále více příznivců. Předem se omlouvám, pokud jsem ve svém článku opomněla některé skutečnosti z chovu VMO v Čechách. Budu ráda za každé doplnění mých údajů.
stranky Fialova
(Anik, 11. 11. 2009 9:38)